Pohyb jako základní projev života člověka umožňuje aktivní činnost a ideálním stavem je, pokud je bezbolestný. Nikdo se však nevyhneme čas od času bolesti, kterou pohyb vyvolává, anebo naopak situaci, kdy nám bolest pohyb znemožňuje. Jednou z častých příčin bolesti svalů jsou takzvané spoušťové body.
Jak pracují naše svaly a kde najdeme spoušťové body
Svalový systém člověka je ve své podstatě „mohutný“ orgán, který tvoří více než šest stovek svalů (většina z nich je párová, po obou stranách těla) a tvoří zhruba okolo 40 % naší tělesné hmotnosti. Pod řízením nervového systému zajišťuje nekonečné množství nejrůznějších pohybů, a pokud je svalová rovnováha narušena, má to vždy dopad na tělo jako celek.
Sval se skládá ze svalových pruhů, které jsou uspořádány paralelně vedle sebe a pracují při kontrakci společně. Jejich nejmohutnější částí je jejich svalové bříško. Inervaci zprostředkovávají motoneurony, které jsou na povrchu vláken příčně pruhovaného svalu zakončeny nervosvalovým spojením zvaným "neuromuskulární motorická ploténka”. V této středové oblasti svalu, kde se nervová vlákna větví k svalovým vláknům, se při dráždění tvoří spoušťové body - neboli trigger points. Jsou to konkrétní místa ve svalovém bříšku (označované také jako svalové uzlíky), které mohou mít velikost v průměru od 2 do 6 milimetrů. Tato oblast je nervově propojena s oblastí svalového bříška jiných svalů a tvoří tak propojené řetězce. Jedná se o velmi citlivá místa se zvýšeným napětím, která vyvolávají bolest, a v tomto důsledku dále ochablost svalu a omezení pohybu.
Proč trigger points vznikají?
Spoušťové body vznikají z řady příčin, nejčastěji v důsledku mechanického poškození nebo přetížení či nadměrného používání svalu. Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé mezi 30 a 50 lety, kteří jsou poměrně aktivní, ale riziko poškození svalů se týká prakticky všech, protože sval si může poškodit každý, ať již při výkonu povolání, nebo jakékoliv běžné činnosti. Příčinou vzniku spoušťového bodu může být také zánětlivé onemocnění, podchlazení svalu nebo trauma (zranění při pádu, autonehodě).
Aktivace čili vznik trigger points může být tedy přímá (z výše popsaných příčin), nepřímá (například v důsledku onemocnění vnitřních orgánů nebo artrotických změn) a svoji roli hraje také emoční zatížení, zejména stres.
Spoušťové body mohou v těle vzniknout na jakémkoliv místě – nejčastěji v oblasti bederní páteře, hýžďových a lýtkových svalech, šíjových a mezilopatkových svalech, stehnových svalech, ale také například v bránici nebo v oblasti kostrče.
Když bolest cítíme jinde
Je poměrně časté, že bolest nepociťujeme v místě spoušťového bodu, ale na jiném místě – jedná se o bolest přenesenou. Proč tomu tak je? Jestliže se spoušťový bod vytvoří a není ošetřen, vzniká přirozeně takzvaný řetězový kompenzační efekt. To znamená, že za sval, který je ochablý, se do práce musí pustit jiný, a tím se spoušťové body tvoří i na něm, a tak se tato reakce dál a dál šíří napříč svalovým systémem. Pokud si člověk problém s bolestí, která pro něj zdánlivě pochází „z ničeho“ neřeší dlouhodobě, například po několik let, může dojít ke stavu hluboké chronické svalové bolesti, což může vést k omezením v životě, dalším obtížím až k invaliditě.
Rozlišujeme několik typů spoušťových bodů. Velká část náleží do skupiny latentních trigger points, což jsou body v klidové podobě, které máme ve svalech každý a kde si obrazně řečeno mohou "spát" i několik let. Aktivují se v důsledku špatného držení těla, používáním špatných pohybových vzorců, vlivem chronických onemocnění či stresu. Způsobují ztuhlost a ochablost postižených svalů a omezují plný rozsah pohybu. Ošetřují se pomocí přímých uvolňovacích technik. Když dojde k přetížení nebo nadměrnému užívání svalu, z latentních bodů se mohou stát aktivní trigger points – citlivé body, které přenáší bolest hlavně při přímém stlačení, protažení či opakovaném zatínání svalu. Intenzita bolesti aktivních spoušťových bodů se mění podle toho, jak a za jakých podmínek sval používáme.
Jak se trigger points ošetřují?
Spoušťový bod je nejprve třeba přesně lokalizovat. Pro tento účel se používá pohmatové vyšetření označované také jako palpace, prováděné manuálně prsty. Jakmile je bod nalezen, pak přistupujeme k jeho ošetření. Fyzioterapeut zvolí vhodnou techniku – nejčastěji se využívá manuální technika komprese, kdy se tlačí na spoušťový bod, případně využívá ultrazvuk, rázovou vlnu, elektrickou stimulaci a jiné metody. Cílem je pomocí tlakové masáže působit na spoušťový bod, zajistit hloubkové uvolnění a následné odplavení toxických látek z poškozeného svalového vlákna. Tím se uvolní měkké tkáně, odstraní zvýšené svalové napětí a sval regeneruje. Úleva od intenzivní bolesti přichází již po první proceduře, v rámci udržovací terapie je však vhodné ji zopakovat.
Tender points - tam, kde sval začíná a končí
V koncových částech svalu tvoří nervosvalové propojení při podráždění tzv. tender points. Konce daného svalu jsou spolu vzájemně nervově propojeny, komunikace na této úrovni probíhá v stejnojmenném svalu a nemá tendenci stvořit řetězce, jak tomu bylo u trigger pointů.
To, jestli na těle nacházíme zřetězená přetížení či izolované svaly, je jedna z indicií, která fyzioterapeutovi pomáhá se rozhodnout, zda ošetřit trigger či tender points pro dosažení maximálního efektu.
Co dodat na závěr? Abychom se vyhnuli bolesti, je třeba preventivně dbát na to, aby naše svaly zůstaly zdravé a v dobré kondici, měkké, poddajné a pružné. Je proto třeba dávat pozor na zvýšenou námahu, přetěžování či „přepínání“ svalů, naučit se správné pohybové vzorce a udržovat správné držení těla a pozice, dbát na dostatek fyzické aktivity, zdravý životní styl a v neposlední řadě si udržovat pozitivní nastavení těla i mysli.
Udržet vaše svaly v kondici vám rádi pomůžeme i na našich pracovištích EuroPainClinics Fyzio v Brně a Hradci Králové. Objednejte si svůj termín návštěvy kdykoliv přes bezplatnou službu E-Fyzio konzultace!
Bezplatná eFyzio-konzultace s fyzioterapeutem
