Bolest bederní páteře způsobená výhřezem meziobratlové ploténky je jednou z velmi častých obtíží, které člověka přivádějí na fyzioterapii. Omezení touto bolestí způsobená se projevují nejen ve zhoršení mobility pohybového aparátu a limitaci každodenního fungování v životě a práci, ale výrazně narušují i psychickou rovnováhu.
Výhřez ploténky je jednou z tzv. strukturálních poruch a je příčinou bolesti zad většinou s vyzařováním do dolní končetiny. Na vzniku degenerativních změn meziobratlových plotének se podílí přirozené stárnutí, ale urychlení tohoto procesu může způsobit nedostatek pohybu, dlouhé sezení, stereotypní činnosti či nevhodné zatěžování při práci, nebo sportování. Vlastní výhřez pak vzniká jako jeden z možných důsledků takové degenerace ať již vlivem úrazu, nadměrného namáhání, akutního přetížení, ale i spontánně.
Nejčastější rizika výhřezu ploténky
- Věk a pohlaví – výhřez ploténky se nejčastěji projevuje mezi 40. a 50. rokem věku, výjimkou však nejsou ani mladší ročníky. Muži jsou riziku hernie vystaveni 2x častěji než ženy. Výhřez ploténky je častější u lidí s hypermobilitou (zvýšenou laxicitou vaziva) a u žen po vícečetných těhotenstvích.
- Nadváha a obezita – obecně platí, že nadváha vystavuje člověka většímu riziku bolesti zad, kloubů a svalového napětí. Vysoká hmotnost vytváří tlak na ploténky, což může vést ke vzniku výhřezu.
- Fyzicky náročná páce – zvýšené riziko pro vznik výhřezu ploténky představuje fyzicky náročná práce, kdy lidé nadměrně jednostranně zatěžují páteř a provádějí dlouhodobě stereotypní pohyby.
- Sedavý styl života, sedavé povolání – většinou je spojeno se špatným držením těla, a to přispívá k řadě závažných následků. Nejčastěji trápí bolest zad – zejména bederní a krční páteře a bolest kloubů.
- Kouření – nikotin omezuje přívod kyslíku do plotének a tím urychluje degenerativní změny, oslabuje vazivový prstenec ploténky, který může prasknout a zapříčinit výhřez.
Genetická predispozice – pokud ve vaší rodině „trpíte“ na ploténky, je namístě konzultovat s lékařem tuto skutečnost a nezanedbávat prevenci bolesti zad!
Jak výhřez ploténky vzniká
Každou ploténku tvoří pevný vnější vazivový prstenec a rosolovité jádro. Při narušení vnější vrstvy ploténky se vnitřní část hmoty tlačí ven. Tím může dojít k utlačení kořene míšního nervu, které působí bolest nejčastěji v některé části dolní končetiny. Poškozena může být jakákoliv ploténka na páteři, avšak nejčastěji je postižena bederní páteř, méně často krční páteř, a ojediněle oblast hrudní páteře. U bederních plotének se výhřez projevuje nejčastěji mezi obratli označovanými L5-S1 a L4-L5. Ploténka může utiskovat i míchu a její projevy se mohou objevovat v obou dolních končetinách symetricky.
Jak poznám, že mám vyhřezlou ploténku?
Ostrá, výrazná bolest dolních zad, která „vystřeluje“ do končetin, obtížná chůze, svalové křeče, brnění a mravenčení, místní změny citlivosti (snížená citlivost nebo necitlivost k tlaku, teplotám), to jsou typické příznaky výhřezu, který tlačí na nervový kořen (odtud se také označuje jako kořenová, odborně radikulární bolest) a které člověk intenzivně pociťuje.
Výhřez ploténky však vždy potvrdí lékař, a to na základě důkladného diagnostického vyšetření, odbětu anamnézy, zhodnocení snímků páteře (ideálně magnetické rezonance) a fyzikálního vyšetření, které zahrnuje různé specifické manévry testující svalovou sílu a reflexy. Je třeba zmínit, že mnoho lidí žije s výhřezem či určitou změnou na ploténkách, a nemá žádné obtíže. Stejně tak existují stavy, kdy pacient pociťuje příznaky výhřezu, a na magnetické rezonanci nejsou žádné změny patrné. Každopádně pokud se bolest projevuje delší čas, je vždy potřeba obrátit se na specialistu, aby bolest nepřerostla v komplikovaný stav.
Jak při výhřezu ploténky pomáhá fyzioterapie
Ve většině případů se stav bolesti způsobené výhřezem může dobře zvládnout pomocí rehabilitace a fyzioterapie jako konzervativní, neinvazivní léčby. Důsledným cvičením a dodržováním režimových opatření se příznaky mohou do několika týdnů upravit a docílit úlevy od bolesti.
Cílem fyzioterapie u výhřezu ploténky je, laicky řečeno, docílit návratu ploténky „na své místo“, a tím uvolnit nervy, které jsou utlačovány nebo drážděny. Fyzioterapeuti nejprve provádějí komplexní vyšetření příznaků a hledají příčinu bolesti. Hodnotí vyváženost svalové aktivace, hledají svalové dysbalance a asymetrické držení těla v různých polohách (leh na zádech, sed, stoj, chůze aj.). Stejně jako lékaři využívají řadu testů, které jim pomohou zjistit zdroj potíží. Na tomto základě pak vytváří fyzioterapeutický plán na míru pro zvládnutí bolesti, který zahrnuje manuální terapii a cviky na posílení svalů okolo páteře, hlubokého stabilizačního systému, tzv. core, a dolních končetin. Pečlivě usilují o to, zvolit cviky na kompenzaci daného zdravotního stavu. Edukují pacienta o správných pohybových návycích, kompenzaci pracovního prostředí, technikách například správného zvedání břemen, dalších vhodných polohách a pozicích, jejichž cílem je posílení svalů zad, nohou, břišní oblasti tak, aby došlo ke zlepšení stability, síly a mobility páteře, a aby se příznaky hernie disku zmírnily či odstranily.
Cvičení a posilování by se u každého pacienta s bolestí zad, nejen s hernií disku, mělo stát permanentní součástí jeho životního stylu a udržování fyzické kondice. Je důležité cvičit vždy po konzultaci a podle doporučení fyzioterapeuta nebo rehabilitačního lékaře, který doporučí cviky vhodné pro konkrétní stav. Cvičení podle návodů na internetu může přinést vaší páteři více škody než užitku.
Fyzioterapeut vám zároveň doporučí i vhodnou pohybovou aktivitu a další doplňkové metody jako masáže, taping, stimulace receptorů, termoterapie, atd. Každý pacient či klient přichází s různým stavem svého pohybového aparátu, a proto i délka léčby konzervativní cestou může být různá. Avšak po 3 měsících pravidelného a důsledného cvičení byste měli vidět postupné výsledky vašeho cvičení.
Operační řešení výhřezu je zvažováno až jako poslední možnost volby. V některých případech však operace může být akutním řešením, především, pokud pacient má i obtíže spojené se střevy a močovým měchýřem. Vhodným řešením pro některé typy výhřezů plotének mohou být miniinvazivní a endoskopické výkony, které patří k nejpokročilejším metodám oboru intervenční léčby bolesti. Touto medicínskou specializací se zabývají klinická pracoviště EuroPainClinics, kam vás v případě potřeby rádi nasměrujeme.
Text: Mgr. Michaela Vodičková, fyzioterapeut EuroPainClinics Fyzio Brno, textový archiv EuroPainclinics
