Všichni víme, co je bolest, a každý z nás se s ní setkává. Mezi vědci se však samotná definice bolesti stala předmětem dlouhodobých polemik. Její poslední, aktuální znění z roku 2020, zní: „Bolest je nepříjemná smyslová a emociální zkušenost spojená se skutečným či potenciálním postižením tkáně, nebo podobná té, která je se skutečným či potenciálním poškození tkáně spojena.“ V našem článku se zamýšlíme nad bolestí v kontextu všech vlivů, které mají podíl na jejím vzniku.
Co „stojí“ za vznikem bolestí
Bolest jako taková je velmi složitý proces a stejně tak pochopení bolesti není nijak snadné. Podrobným zkoumáním časté bolesti dolní části zad bylo například zjištěno, že 80 až 90 % stavů nelze přičíst pouze jediné příčině. Z řady vědeckých studií tak vyplývá, že bolest, a to především chronická, je multifaktoriální záležitost. Znamená to, že bolest je způsobena či ovlivněna mnoha faktory neboli činiteli, a nelze určit jednu specifickou příčinu.
Do vzniku bolestí se promítají biomechanické, psychologické či kontextuální faktory, dále míra poškození daného segmentu, určitá patologie, životní styl jedince a mnoho dalších. Pojďme si to představit na poháru s vodou. Každá jednotlivá kapka vody, která sklenici plní, je jedním z faktorů. Patří k nim například:
- nedostatečná pohybová aktivita,
- nekvalitní spánek,
- stresové období,
- negativní zkušenost s bolestí,
- strach z pohybu,
- nekvalitní strava,
- svalové dysbalance, a řada dalších.
Jakmile se jednotlivé faktory „sečtou“ – obrazně řečeno v momentě, kdy sklenice přeteče – vzniká bolest. Jednoduše, nedá se říct, že za chronickou bolestí stojí pouze například svalové dysbalance či vadné držení těla.
Bolesti, kdy příčina není přesná
Možná jste se již někdy setkali s pojmem nespecifická bolest či nespecifická bolest zad. Jedná se o typ bolestí, které nemají takzvaný patoanatomický podklad. To znamená, že zobrazovací metody (rentgen, magnetická rezonance, CT, jiné) neprokázaly žádnou patologii (chorobnou změnu), a přesto člověk bolest pociťuje. Důvodem může být právě multifaktorialita bolesti – příčina není konkrétní. Můžeme se pouze domnívat, co bolestí působí – jsou to zkrácené svaly, sedavé zaměstnání nebo stresové období? Proto je vždy klíčová diagnostika lékaře, který vyloučí závažné příčiny a nastaví vhodnou léčbu, často v rámci takzvaného multidisciplinárního týmu, respektive ve spolupráci s fyzioterapeutem a psychologem či jiným specialistou.
Co může ovlivňovat vnímání bolesti
Genetika – aneb, jakým způsobem bolest vnímáme a jak reagujeme, máme částečně zakódováno v našich genech.
Výchova – přístup, jakým jsou děti vedeny k vnímání bolesti může ovlivnit, jak budou bolest prožívat v dospělosti.
Věk – práh bolesti se s přibývajícím věkem mění a starší lidé mohou mít vyšší práh bolesti.
Stres a emoce – procházíme-li obdobím zvýšeného stresu, jsme vůči bolesti vnímavější.
Strava – smažená jídla, uhlohydráty, cukry a alkohol zvyšují celkovou hladinu zánětu v těle a mohou zesilovat bolest v průběhu léčby.
Pokud tedy chceme ovlivnit chronickou bolest, musíme ovlivnit co nejvíce faktorů. Tento koncept je velmi důležitý. Když pochopíme, že všechny tyto faktory mohou ovlivnit bolest, kterou prožíváme, můžeme s tímto faktem dál cíleně pracovat. Nezdráhejte se proto nikdy o vaší bolesti hovořit s odborníkem. Bolest je subjektivní pocit, každý člověk ji cítí jinak, každému přináší jiná omezení v jeho aktivním fungování. Správnou diagnostikou a léčbou, a spolu s proaktivním přístupem pacienta při jeho léčbě, je možné docílit úlevy od bolesti, která umožní vést opět co nejvíce kvalitní a plnohodnotný život.
Text: Ing. Tereza Wicherová, fyzioterapeut EuroPainClinics Fyzio Praha
Foto zdroj: Obrázek je součástí odborného článku: Cholewicki et al., 2019, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/…/pdf/nihms-1612987.pdf, J Orthop Sports Phys Ther. Author manuscript; available in PMC 2020 July 31.
