Stres je stav, který se projevuje v odpovědi na jakoukoliv významnější zátěž, napětí nebo tlak. Každé takové situaci se naše tělo přirozeně brání a snaží se ji co nejlépe zvládnout. U pohybového aparátu si stres spojujeme často se ztuhnutím svalů, šíje, krku, beder či ramenou. Co všechno stres ovlivňuje a jak si s ním poradit?
Stres působí na naše tělo na psychické a na fyzické úrovni. Na psychické úrovni dokáže ovlivnit náš výkon, a to pozitivně nebo negativně. Na fyzické úrovni ovlivňuje funkci našeho pohybového aparátu a tělesných orgánů.
Z časového hlediska může být působení stresu krátkodobé (v rámci minut či hodin) nebo dlouhodobé (v rámci dnů, měsíců i let). Krátkodobě působící stres nám pomáhá uspět při náročných úkolech a motivuje nás k lepším výkonům, ať už pracovním, studijním nebo sportovním. Dlouhodobý nebo silný stresový stimul nám může naopak uškodit. Déletrvající negativní zátěž nás uvádí do nekomfortních situací, přičemž může vyvolat i mnohá onemocnění až závažné zdravotní stavy.
Působení stresu je individuální záležitostí každého z nás. Někdo stresovou situaci přijme jako výzvu, která mu pomůže k úspěchu. Jiného stres naopak doslova ochromí a nedovolí mu podat větší výkon.
Stres a pohybový aparát: Na co dát pozor?
Stres na fyzické úrovni ovlivňuje náš pohybový systém a držení našeho těla. Když se cítíme ve stresu a nejistí, máme tendenci schoulit se do sebe – do bezpečného prostoru. Pokud takový stav trvá dlouho, nevědomky si tak utváříme špatné postavení těla. Tělo a hlava směřují do předklonu, stejně tak i ramena držíme nahoře a směrem dopředu. Toto držení není zcela jistě optimální, a z dlouhodobého hlediska může vést k funkčním poruchám. Přispívá k tomu mimo jiné i zvýšené napětí některých svalů, které se při stresu často objevuje. Jedná se o svaly trapézové, záhlavní oblast a oblast bederní páteře. Pokud funkční potíže nejsou řešeny a postupují pořád dále, mohou se v průběhu času projevit i případné strukturální obtíže (např. výhřez ploténky, artróza, kostní výrůstky aj).
Dlouhodobý stres neovlivňuje pouze naše svaly a postavení těla, ale odráží se i na našich orgánech. Při zvýšeném stresu intenzivněji pracuje kardiovaskulární systém (srdce a cévy), máme rychlejší dechovou frekvenci a rychleji také probíhají nervové funkce. Cítíme se „nastartovaní“, jsme pozornější a hbitější. Naopak se snižuje funkce trávicí. Při dlouhodobém vypětí a aktivaci nervové soustavy však můžeme být náchylnější k větší únavě.
Jak se stresem bojovat?
Stresu se můžeme postavit různými způsoby. Někomu více vyhovují aktivní činnosti, u kterých si člověk může pořádně „dát do těla, vyčistit hlavu“ a utřídit myšlenky. Takovou aktivitou může být procházka venku, běh, sport, skupinová cvičení nebo fitness, ideálně vykonávané pravidelně. Jiného uklidní relaxační cvičení, kreativní činnost nebo domácí práce.
Z relaxačních cvičení můžeme využít techniky, jako je krabicové dýchání (technika, která se zaměřuje na uvědomění dechu a jeho prodloužení), Schultzův autogenní trénink s relaxací celého těla (metoda tělesné relaxace, která vede postupně k mentální relaxaci a uvolnění s využitím sugestivních myšlenek) nebo Jacobsonova progresivní relaxace (postupné uvolňování svalů v celém těle s cílem dosáhnout hlubokého stavu relaxace a snížení celkového napětí a stresu). Relaxací se v těle zmírní hladina stresového hormonu kortizolu, a tělo naopak více vyplavuje hormon štěstí – serotonin. Toho se nám také bohatě dostává při pravidelné pohybové aktivitě. Díky relaxaci máme lepší náladu a z dlouhodobého hlediska se cítíme méně unavení a bez vypětí.
Každá relaxace, ať již aktivní, či klidová, zpomaluje a zklidňuje naše tělo i mysl. Brání vzniku nebo rozvoji funkčních poruch pohybového aparátu a preventivně předchází bolesti z neaktivity.
Zeptejte se i nás v EuroPainClinics Fyzio, jak nenechat stres „útočit“ na váš pohybový aparát a jak naopak využít jeho pozitivní aspekty pro správný pohyb bez bolesti!
Text: Mgr. Michaela Vodičková, fyzioterapeut EuroPainClinics Fyzio Brno
